23. 9. 2011

Mystická odhalení raného podzimu

To jsou věci - včera jsem usla v létě a probudila se na podzim. Vůbec je tenhle týden plný dramatických zvratů a mystických odhalení. Tak například jsem objevila, že charita je mnohem výhodnější než jakékoliv dluhopisy pana Kalouska a že dobrý skutek je vesmírem odměněn šaty od Dorothy Perkins. Nevěříte?

Počítejte se mnou: v jednom dni jsem investovala 40 korun do pana bezdomovce a 50 korun na budějický útulek. Po několika krocích jsem na chodníku našla dvoustovku. Tj. okamžitá návratnost přes 200%. Tím to ale zdaleka nekončí! Povzbuzena vesmírnou přízní jsem vlezla do nejbližšího sekáče a narazila na fungl nové šaty od Dorothy Perkins za 180Kč. 

Morální ponaučení: "Ten, kdo koná dobré skutky, získá šaty od Dorotky!"
  

Model pro první podzimní den: šaty - Dorothy Perkins (ne ty vesmírné, tyhle mám už asi rok z DP výprodeje); boty - Timeless (e-bay); kabelka, baret a šátek sekáč; brož po mamince; triko Reserved; pes - brněnský útulek. Foto Allia.



21. 9. 2011

Zelené sako jako první krok k E.D.

V komentářích pod články opakovaně voláte po podzimní inspiraci - tady jednu máte, čerstvou, ještě zelenou. Vše, co mám na sobě (viditelného tedy), je, jak bývá mým dobrým zvykem, původu sekáčového. Šťastnou majitelkou saka jsem již asi deset let; nosím ho ale sotva poslední dva roky. Do té doby viselo ve skříni a trpělivě čekalo na svůj den slávy - většinou jsem ho jen vytáhla, zaachala nad ním a zase ho vrátila zpátky. Vzít si na sebe zelené sako je totiž ukazatelem vaší odvahy být za exota. Možná podotknete, že na člověka, který nosí ven šaty se spodničkou, to není žádný velký odvaz. I k těm spodničkám jsem se ale dopracovala až postupem času a důležitým milníkem bylo právě toto historické sako. Když si totiž na sebe vezmete jásavě zelenou namísto bezpečné černé, začnete zákonitě přitahovat pozornost. 
zdroj: http://advancedstyle.blogspot.com/

Ještě jsem vám nenapsala o jednom ze svým životních cílů: chci se stát elegantní důchodkyní (s extravagantním šarmem pochopitelně). Uvědomuji si, že je to celoživotní úkol, který vyžaduje spoustu času a úsilí a dosáhnu na něj až za desítky let - proto na něm ustavičně pracuji. Výsledek si představuji asi takto →   →  →  

A právě jedním z mezikroků je nosit jasně zelenou, spodničky, brože, barety; a smát se a moc se nestarat o to, "cobytomuřeklilidi". Přidejte se ke mně, ať je nás za pár desítek let šarmantních důchodkyň a důchodců víc!

oblečení: sako - sekáč, už nevím kolik Kč; kalhoty - sekáč, 20Kč; puntíkovaný šátek - sekáč, 29Kč; kabelka - sekáč, 165Kč; boty - sekáč, 399Kč

rychlé zádveřní foto: Hanka H. (neodborná obsluha spouště ;))

P.S. Bazárková soutěž dnes vyhlášena ZDE 






16. 9. 2011

Odvážná školačka

Září je tu, začátek pravidelné školní docházky. Tak honem, nabalte písanky, slabikáře a svačiny a šupito presto do škamen! Za svůj život jsem absolvovala jedny jesle, dvě mateřské školy, tři regulérní školy a jednu lidušku. Zatím se do žádných dalších školských pokusů nechystám, ale nikdy neříkám nikdy...

Mimochodem - jaký byl váš první školní den? Ten svůj si pamatuju zcela přesně, vypálil se mi totiž do šedé kůry mozkové nesmazatelným dojmem. Do školy jsem se těšila, protože jsem po zápisu nabyla dojmu, že škola je brnkačka - všichni vás tam budou chválit a obdivovat za to, že znáte své jméno a umíte napočítat do deseti. A že každý den zřejmě dostanete papírového králíčka na špejli jako odměnu za svou úžasnost. První den jsem tedy usedla do lavice s převelikým očekáváním - začalo se naplňovat téměř okamžitě, protože jsem obdržela tři písanky, což bylo ještě větší terno než králíček. Hned jsem si jednu otevřela a jala se novým plnicím perem vybarvovat obrázky. Soudružka učitelka cosi povídala, ale obrázkům nemohla konkurovat. FLÁK! Najednou jsem dostala takového facana, že jsem málem vzala druhého o zem. A už mi soudružka ječela do obličeje, jaktože si kreslím do písanky a že tady jsem holenku ve škole, a ne doma, a tady že budu pěkně poslouchat! Už mi to začalo...

oblečení:

tričko - sekáč, 120Kč; pásek - sekáč, 45Kč; sukně - sekáč, 84Kč ; slušňácké boty - sekáč, 199Kč; slušnácká kabelka - sekáč, 169Kč (v sadě s peněženkou a šáličkou); drsňácké boty - Aukro, 300Kč; drsňácká kabelka - sekáč, 120Kč

foto:

má spřízněná duše Hanka H. - prý mám výslovně napsat, že není fotografka, ale jen neodborná obsluha spouště. Na neodbornou obsluhu dobré, ne? :)





14. 9. 2011

Když to chcete, tak to kupte, nebo ještě lépe: VYHRAJTE!

A je to tu, dlouho slibovaná bazárková sekce blogu. Věci zde prezentované jsou většinou nošené (ale najdou se i nenošené výjimky), objednávky přijímám na nebezem@seznam.cz , poštovné se platí jen jedno (detaily uvedeny v albu). 


Teď přijde ta zajímavější část: jak vámi vybranou věc z bazárku získat zdarma a neplatit ani poštovné?

1) sledujte tento blog - viz pravá lišta, možností máte povícero: Google účet, Bloglovin' nebo stránka na Facebooku

2) do komentáře pod tímto příspěvkem napište věc z bazárku, kterou chcete vyhrát 

3) uvěďte funkční mail, ať vás mám pak kde dohnat

Na soutěž si dáme týden, tj. náhodně vylosovaného výherce zveřejním příští středu touto dobou (plus mínus). Připravit, pozor, start!!!

P.S. Prodej začne z pochopitelných důvodů také až za týden, rezervace přijímám již teď, ale prodávat začnu až po ukončení soutěže. Děkuji za pochopení :) Navíc - proč platit za něco, co můžete vyhrát, že?

Výherkyní se stala soutěžící s číslem 2 - svoboal, gratuluji k výhře náhrdelníku!

Právě teď také odstartoval prodej věcí z blogu - pište na nebezem@seznam.cz a kupte si, po čem vaše srdce prahne! ;)

13. 9. 2011

Grace, Marlene a Marilyn naživo

Ne, nejsem na výplatní pásce Dioru (bohužel), tohle je dokonale dokonalá neplacená reklama. Netuším, jak to udělali (na tyhle tváře dvojnice prostě nedosáhnou), ale to mi nebrání v tom, abych se dokola a dokola kochala... A kdo ví, třeba potkám Marlene, až půjdu za chvíli se psem! ;)


10. 9. 2011

O modré obloze, fiktivním koni a prvním rakovi

Kdo ví, jaký příděl teplých slunečných dní je nám letos ještě vyměřen, proto všichni, kdo mají ruce a nohy, utíkali tenhle víkend výletničit. Nebyla jsem výjimkou, popadla jsem psa a vyrazila do divočiny. Tedy - do divočiny spořádaně protkané slunnými lesními cestami tak, abych si po nich mohla vykračovat v sandálkách s decentním podpatkem. Zorka si podpatky nevzala, proto lítala převážně podél cesty a stopovala voňavou lesní zvěř. Á propos podpatky: na těchto botkách nejsou nijak vysoké a nohy mě ani po celkem dlouhé procházce nebolely, zato jsem objevila jednu jejich zajímavou vlastnost. Klapou totiž na asfaltovém povrchu k nerozeznání od koňských podkov! Když jsem zrychlila krok (abych imitovala jeden pár koňských nohou navíc) a jednou zkusmo zafrkala (tomu se nedalo odolat), byla iluze zcela dokonalá. Jen pevně doufám, že mě neviděl žádný nepřipravený turista - přeci jen slyšet koně a nato spatřit za ohybem cesty podivnou osobu, jak poskakuje, pak frkne a nakonec se tomu začne nezadržitelně smát, je zážitek, který by mohl labilnější povahy rozhodit.

Po procházce lesem jsme dorazily k nádhernému čistému rybníku. Následovala desetiminutová pauza, kdy jsem zamrzla na břehu a fotila hladinu (další z mých podivností - fotit odrazy čehokoli v čemkoli). Jako důkaz přikládám několik fotek. Zorka vodou tak moc nadšena nebyla, radši se pásla na okolní bujné vegetaci. Zato dokonalé nadšení zachvátilo mě, když jsem objevila raka, který se krčil u břehu mezi kameny. Nikdy jsem živého raka ještě neviděla (městské dítě, co byste nechtěli...) a dnes hned takový macatý a navíc fotogenický! Radujte se se mnou, fotka následuje.

Moc obrázků svého oblečení jsem nepořídila (samospoušť je obvykle na dvě věci, vyfotil mě tedy jeden sympatický gentleman) - ale abych vás neošidila, alespoň jedna fotka a dva detaily. 
 (Sukně Atmosphere - sekáč, 120Kč; triko Orsay -  výprodej, 150Kč; pásek - sekáč, 20Kč;  kabelka - sekáč, 120Kč; boty George - sekáč, 250Kč)





9. 9. 2011

O recyklovaných šatech a vrtošivých vrtulích

Slíbené pokračování fotek z letiště - tentokrát už ne pin-up, ale spíš v lehce nostalgickém stylu inspirovaném retro módou. Většina toho, co mám na sobě, je opět původu sekáčového - seznam zdrojů a cen naleznete pod fotkami. Foto Jiří Frantál (http://facebook.com/jfrantal   jfrantal@seznam.cz).

Pokud jsou vám šaty povědomé, červené jste už mohli vidět v tomto příspěvku, černobílé zas zde. Posuďte sami, jaká variace je víc podle vašeho gusta.   










1) červené šaty (sekáč, 20Kč), boty peep-toe s kytkou Marks and Spencer (výprodej, 290Kč), černé rukávky sekáč (asi 80Kč), kabelka sekáč (něco kolem stovky)

2) černobílé šaty lafrock-fashion (cca 700Kč), pásek po mamince, lakovky Donna Christina (Aukro, 300Kč), laková kabelka (sekáč, 120Kč, vypadá jako echt starožitná), červené rukávky (výprodej v Dubaji, cca 150Kč)


6. 9. 2011

O žluté Andule a puntíkatých plavkách

Něco o stylu pin-up jsem nastínila již v minulém příspěvku, v tomto bych ještě ráda dodala: styl pin-up zrovna nevyniká logikou. Když jsme s fotografem Jirkou Frantálem (jfrantal@seznam.cz) hledali inspiraci v dobových obrázcích, našli jsme mimo jiné oplavkovanou modelku na letišti, navíc s námořnickou lodičkou na hlavě. Tato pomatená kombinace se nám velmi zalíbila a následně vytvořila páteř našeho pin-up focení. Nechám už vašim představám, jaký příběh se skrývá za plážově oděnou pin-upkou, která se usilovně zubí na křídle letadla. 

Největším úskalím mého pin-up ztvárnění se ukázal být výraz obličeje -  jak už jsem předeslala, správná pin-up girl se buď široce zubí, nebo vrhá nevinně blbounké pohledy podpořené špulením červené hubičky. Kdykoli jsem se o druhou variantu pokusila, vytvořila jsem na půl vteřiny křečovitě retardovaný výraz a následně propukla v mnohem delší záchvat smíchu. Zůstalo tak při americkém zubení, především u plavkového modelu; u fotek v šatech (uvidíte v příštím příspěvku) jsem si zachovala výraz víceméně přirozený. 

(Nesnadnost pin-up kukuče jsem vysvětlovala své kamarádce a kolegyni Ivče - načež poznamenala, že dokonale blbounký pin-up obličej nevědomky nasazuji, když při tvoření taneční choreografie počítám v hudbě důrazy darbuky. Škoda, uplatním příště...)




 modelka: Channah a Andula (letadélko AN-2, poprvé vzlétlo r.1947)
fotograf: Jiří Frantál -  http://facebook.com/jfrantal      jfrantal@seznam.cz
oblečení: puntíkaté plavky Atmosphere (sekáč, 120Kč - ale byly nové ;), bílé boty Bronx (sekáč,  něco kolem 200); bílý pásek (sekáč, 20Kč), klobouk Kappahl (výprodej, 100Kč), masařčí brýle jakýsi loňský výprodej, 50Kč

Další fotky z letiště - tentokrát více oblečené - najdete v příštím blogovém příspěvku! 

5. 9. 2011

Když pin-up, tak pin-up!

Pod tento příspěvek mi čtenářka napsala "Pěkný model, jen s pin-up nemá nic společného ;)". A měla pravdu - pin-up totiž není jen příslušné oblečení či make-up, pin-up je specifický styl fotek či (častěji) kreseb. Abych nenudila dlouhou historickou přednáškou, laicky bych shrnula pin-up jako styl zobrazování modelek určený především pro reklamu nebo "přišpendlení" na nástěnku. Pin-up se neváže konkrétně k jedné době, i když nejznámější jsou asi pin-upky z let čtyřicátých a padesátých. Typická pin-up girl není žádná myslitelka - jejím úkolem je působit usměvavě a svůdně (byť jí spíš tu a tam něco "nechtěně" vykoukne, než že by se svlékala - přeci jen ve čtyřicátých či padesátých letech bohatě stačila odhalená nožka či podvazek). Je majitelkou dlooouhých nohou, plných ňader, úzkého pasu a velmi červených rtů, které buď nevinně špulí nebo předvádí v širokém americkém úsměvu. Esence pin-up girl vypadá například takto:



 Musíte uznat, že je to pořádná výzva - odhodit část hodnoty svého IQ (pro patřičný výraz), odhodit několik vrstev oblečení (nebojte, dál než k plavkám jsem se nedostala) a chvíli se snažit přesvědčit objektiv foťáku o tom, že není nic báječnějšího než sedět na křídle letadla a propínat špičky v botách na podpatku. Tu výzvu jsem přijala - a se mnou i fotograf Jiří Frantál. Na výsledek si chvíli počkejte, bude za několik dní k vidění právě zde :)