Včera mi od mé drahé přítelkyně přišel tento printscreen
Módního pekla:
Tenhle komentář mi unikl, Módní peklo čtu pravidelně, ale propírání svého blogu a své osoby jsem zaznamenala jen u srpnového článku Pouliční směs (proto, že jsem z něj měla hodně přístupů na blog). Už v prvním příspěvku svého blogu jsme se těšila na to, jak se dozvím vše o svých duševních a tělesných diagnózách, a zde se mi dostala obého hojně. Tato diskuse přivedla na můj blog spoustu zvědavých čtenářů, kteří se museli na vlastní oči podívat na "ušmudlanou křečovitou anorektičku" - a některým se zde tak zalíbilo, že rozšířili řady stálých čtenářů :)
Vůbec - negativní reakce jsou často mnohem barvitější a zajímavější než ty kladné (i když ty druhé mě samozřejmě těší, nenechte se odradit). Pro vaše potěšení kopíruji rozhovor, který jsem vedla s jednou čtenářkou o svém článku
"Nechte na hlavě!" : (celá konverzace začala poznámkou, že ji klobouk děsí a připomíná jí "strašlivého bobra")
čtenářka: nakombinovat to s černou... bude to sice trochu levný a trochu možná děvkovský, ale sexy :)
já: to oblečení nemělo být sexy, ne vždy chodím po městě s cílem někoho sbalit.
čtenářka: a s jakým cílem chodíš po městě?
já: opravdu tě nenapadá jiný cíl? Nevím jak ty, já třeba i na oběd, pracovně, po obchodech, se psem, jen tak na procházku, na kafe s kámoškou... et cetera et cetera.
čtenářka: Ne? Vážně? To by jeden nevěřil, co všechno se dá venku dělat...
já: to jsem ráda, že jsem ti to osvětlila :)
No dobře, v zájmu vyváženosti musím přiznat, že mi chodí i pochvalné maily a reakce. Nejvíc samozřejmě potěší ty, ve kterých se dočtu, že jsem dotyčnou k něčemu inspirovala, že si třeba koupila šaty nebo podnikla úspěšný sekáčový lov. Na Facebooku mi například přistál na zeď tento komentář: "Hani, děkuji, že jsi mi ukázala svět nádherných šatiček, o víkendu jsem si koupila v podobném stylu dvoje... áááách :) děkuji :)" a následovala tato fotka:
To je přeci nádhera, být inspirací k něčemu tak krásnému - Lence moc děkuji, uznejte, že jí to nepříčetně sluší!
Závěrem: pište, komentujte, přispívejte! A také: neberte to tak vážně - zvlášť v těch případech, kdy se vám při čtení mého blogu zrychlí tep a omdlíváte hrůzou. Přeci váš majestát nemůže rozhodit to, co si jedna Channah ráno oblékla ;)