26. 4. 2013

Změna je pes

Za chviličku odjíždím směr Amsterdam, proto vás ušetřím rozvláčných rozkladů o procesu a rovnou sem plácnu výsledek:


Mějte se tu krásně, alespoň tak dobře, jak se budu mít teď týden já :) Po návratu na vás navalím fotky a příběhy z cest...


24. 4. 2013

Korzet pro velkou holku

Konečně jsem vyrostla a pořídila si korzet pro velké holky - žádnou konfekci, ale ten skutečný od korzetiérky. Když mi přišel, překvapilo mě, jak je těžký - všechny ty vrstvy a pořádné kostice něco váží. Teď běhám po bytě a střídavě se zhlížím v zrcadle a pokouším se naučit korzet správně šněrovat (a začínám chápat, k čemu byly dobré služebné...). Korzet je z hedvábného šedostříbrného brokátu a je zkrátka dokonalý! Pořádné focení s korzetem bude co nevidět, nyní alespoň rychlý náhled (omluvte nedostatečné utažení korzetu, zatím trénuju ;)




(autorkou korzetu je Diabolus - Barbora Anděla Rettigová)

18. 4. 2013

Besídka

Popíjím čaj z mařížského hrnku, okusuji "klas kukuřičný, křehký, krásný, kusjeden" a připojuji se na wi-fi s názvem "Smrt_komunismu". Vítejte ve sklepácké Besídce, slavonickém hotelu a restauraci. Po prvním letošním slunečném víkendu, který jsem zde strávila, mohu Besídku jen nadšeně doporučit - pod rekonstrukcí goticko-renesančního domu v blízkosti slavonického náměstí je podepsán Roman Koucký, v každém z osmi pokojů ale najdete individuální otisk jednoho z jejich sklepáckých patronů. Já jsem přebývala v pokoji "pan Boháč" - abych citovala Jana Kratochvíla: "Zamlouvám si Vávru. Ale přijdu se okoupat do Boháče…". Koupelna je v tomto pokoji opravdu působivá - temná, jen spoře osvětlená místnost s dominantním monolitem vany kupodivu nepůsobí depresivně, spíš navozuje pocit tajného nočního koupání (pusťte si Night Swimming od R.E.M., získáte ten správný dojem). Fotky všech pokojů si můžete prohlédnout zde: http://www.besidka.cz/ubytovani/  Různé vtípky a šťouchance na vás budou vyskakovat ze všech koutů hotelu (třeba rozbité zrcátko, které vám na toaletě restaurace úslužně nastaví smrtka), po odjezdu ve vás nezbytně zbude otázka, jaké by asi bylo ubytování v ostatních pokojích... a hned máte důvod pro sedm dalších návštěv Slavonic.

P.S. V restauraci je bezpečné objednat si hamburger a pizzu (ta je opravdu výborná) - těstoviny měly za sebou zjevně delší osobní historii, než bych vítala.

koupelna vol. 1
  koupelna  vol. 2
  koupelna  vol. 3
 strop pokoje
okno prosvěcující velkoplošnou fotografii rodiny pana Boháče
 Dharma poníci (to už je jiný slavonický dům)
 Energeticky náročný a větrný výlet k bunkrům
All you need is love!
 Ještě jedna koupelnová, pro potřeby blogu z pochopitelných důvodů ořezaná ;)

11. 4. 2013

Mein Herr

O našem listopadovém Aiwa! festivalu jsem zde již psala, dnes bych vám ráda přiblížila náš malý výlet do vod burlesky, který jsme právě na festivalu podnikly s mou taneční kolegyní a přítelkyní Katkou. Po předloňském rozverném tanečku "Special Girlfriends" jsme zůstaly u naší osvědčené a milované Ute Lemper, tentokrát s jejím šlágrem Mein Herr. Tyto naše taneční vsuvky vznikají spíš pro odlehčení celého večera, nejsou rozhodně naší hlavní taneční parketou, proto se ani nesnažíme o velké taneční výkony :) Přesto nás naše "vintage" řádění baví a letos již chystáme třetí vydání - tentokrát víc stylizované do stylu pin-up, nechte se překvapit...



A ještě několik fotek od Daniela Krále a Jiřího Šedy:






5. 4. 2013

Duben vs. duben

Za oknem tiše a pokojně poletují sněhové vločky, zmrzlí pěvci na zahradě nesměle pípají a já si s náznakem masochismu prohlížím loňské jarní příspěvky.

Tady máte jeden z konce března:



A tady jeden dubnový:


Čirá provokace, že? Na dnešní cestu do města rezignovaně oblékám dlouhý kabát, baret, rukavice a vlněnou šálu. Mezivrstvu tvoří vlněný svetr, spodní vrstvu pak vlněná sukně, hedvábná krajková košilka a svetřík z Orsay. Dubnu zdar!



2. 4. 2013

Vyznání pouzdrové sukni

Mé dlouhotrvající vzplanutí pro siluetu padesátých let je zřejmě již obecně známé - pokud snad ne, můžete si o něm počíst zde: http://www.modnipeklo.cz/clanky/silueta-let-padesatych/ Přesto jsem dlouhou dobu opomíjela další typickou představitelku této dekády, a to pouzdrovou sukni, která stojí v opozici proti své kolové kolegyni. Ve výsledku ale pracuje se stejným nástrojem - kontrastem a zdůrazněním ženských křivek. Má dosavadní nechuť k pouzdrovým sukním se pojí s jejich pozdější kolaborací se strašlivou věcí zvanou "kostýmek". Přiznám se rovnou: nesnáším novodobé kostýmky (mluvím teď o těch neženských kreacích od let osmdesátých do současnosti, ne o kostýmcích dejme tomu meziválečných). Ať už kalhotové nebo s pouzdrovou sukní, nesnáším je stejně vášnivě, jako mám ráda šaty let padesátých. Nikdo mě ani na mučení nepřesvědčí, že existuje krásná a slušivá varianta tohoto kusu oblečení. Chápu, že někde pracovní dress code kostýmky nařizuje a žena je nucená ho nosit. Líbí se mi varianta, kdy si žena obleče okatou nápodobu mužského obleku a jen tím zvýrazní svou ženskost. Tím ale moje tolerance ke kostýmkům končí. Jak jste na tom se vztahem ke kostýmkům vy? 

Našla jsem několik ilustračních obrázků pro vysvětlení svých sympatií a antipatií:

40. léta

50. léta

  současnost

A konečně má dnešní "všednodenní" pouzdrová variace :)




Sukně Mexx - sekáč, 120Kč; top - Camaieu, 250Kč; boty Marks & Spencer, 499Kč; kabelka - sekáč, 150Kč. Foto: stativ a samospoušť :)